Sociálně právní poradna SONS

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 09/2018

V devátém poradenském článku budeme informovat o:

  • nové úpravě zákona o advokacii, která by měla více zpřístupnit právní pomoc nemajetným lidem a
  • o osobním bankrotu.

Jak získat právní pomoc advokáta, i když na ni nemám??

Zákonem č. 258/2017 Sb. byl novelizován zákon o advokacii, do něhož byla mj. přidána nová ustanovení § 18a až 18d, která upravují možnost získání právní pomoci advokátů pro lidi s nízkými příjmy. Nové znění nabylo účinnosti 1. července 2018, pojďme si tedy představit, jaké podmínky pro získání právní pomoci advokáta platí.
 

Příjmovou hranicí osob, kterým je bezplatná právní pomoc advokátů určena, je průměrný měsíční příjem počítaný za šest kalendářních měsíců předcházejících žádosti nepřesahující trojnásobek životního minima jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. U jednotlivce jde tedy o částku 10 230 Kč měsíčně, u společně posuzovaných osob hraje určitou roli jejich věk a zaopatřenost, o pravidlech výpočtu životního minima jsme již v našich článcích informovali. Pro vypočtení životního minima konkrétní rodiny doporučuji využít kalkulaček na webových stránkách. Z hlediska nevidomých přístupnou kalkulačku naleznete např. zde:

https://www.mpsv.cz/cs/11853

O bezplatnou právní pomoc je třeba zažádat Českou advokátní komoru (dále „ČAK“), a to na příslušném formuláři, který naleznete ve formátech PDF a DOC zde:

https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=19163

Fyzická osoba může žádat buď o bezplatnou právní poradu (podle § 18a), fyzická i právnická osoba pak mohou žádat o poskytnutí právní služby (podle § 18c).

Právní poradou rozumíme konzultaci v rozličných právních věcech, bez sepisování konkrétních podání, popř. bez zastupování před soudy či jinými institucemi.

Žádost o právní poradu

Pro žádost o právní poradu platí následující podmínky:

  • průměrný měsíční příjem žadatele za posledních šest měsíců nepřesahuje trojnásobek životního minima;
  • žadatel nemá ve věci, v níž žádá poradu, jiného zástupce (advokáta nebo notáře);

Příjmovou podmínku může ČAK z důvodů zvláštního zřetele hodných prominout.

Porada je limitována minimálně 30 minutami, maximum činí 2 hodiny za kalendářní rok, přičemž se započítává každých započatých 30 minut.

Za podání žádosti zaplatí žadatel 100 Kč, od poplatku jsou však osvobozeny následující kategorie osob:

  • cizinci umístění v cizineckých zařízeních`
  • držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P;
  • osoby pobírající dávky systému pomoci v hmotné nouzi;
  • osoby mladší 15 let;
  • příjemci příspěvku na péči ve III. a IV. stupni, resp. osoby o příjemce takového příspěvku pečující.

V případě kladného vyřízení žádosti se nevydává rozhodnutí, přidělí se rovnou advokát, v případě záporného stanoviska se rozhodnutí vydá. Proti tomuto rozhodnutí není možné podat odvolání, v úvahu by připadala toliko správní žaloba.

Žádost o právní službu (§ 18c)

Zde se posuzuje nejen příjmová situace, ale i majetkové poměry žadatele. Tuto službu bude možné žádat jen v případech, kdy bezplatnou pomoc nestanoví samotný soud, ale je možné ji žádat ve všech třech oblastech soudnictví, tedy občanskoprávním, správním i trestním.

Kromě již zmíněného rozdílu spočívajícího ve zkoumání majetkových poměrů, je dalším podstatným rozdílem také to, že žadatel bude muset ČAK doložit, že se pokusil požádat o právní pomoc v téže věci postupně dva advokáty, kteří mu své služby poskytnout odmítli.

ČAK žádosti nevyhoví tehdy, dojde-li k závěru, že jde o šikanozní uplatňování práva, zneužívání práva, atp. Ale i v případě kladného rozhodnutí ČAK určí rozsah pomoci, její konkrétní podmínky. Navíc má právo kdykoliv během řízení, vyšlo-li by najevo, že majetkové nebo příjmové poměry žadatele se zlepšily, byly nepravdivě uvedeny, určení advokáta zrušit.

ČAK si povede vlastní seznam žadatelů o bezplatnou právní pomoc, záznamy o každém žadateli budou uchovávány po dobu tří let. Podstatné je, že na rozdíl od předcházející úpravy neponese náklady na bezplatné právní pomoci sama ČAK, ale náklady bude komoře, resp. advokátům hradit stát.

 

Oddlužení fyzické osoby (laicky „osobní bankrot“)

Zahájení řízení vždy vyžaduje iniciativu dlužníka. Nikdo jiný než sám dlužník návrh na povolení oddlužení podat nemůže. Účelem oddlužení je dostat dlužníka z ilegality a současně zajistit věřitelům úhradu pohledávek nejméně ve výši 30 %. Velkým bonusem pro dlužníka je, že povolením oddlužení přestávají k dluhu nabíhat úroky z prodlení, smluvní pokuty a přestávají mu hrozit exekuční řízení.

Oddlužení má dvě formy – splátkový kalendář nebo prodej majetku dlužníka. Dlužník sice může navrhnout vypořádání dluhu splátkovým kalendářem, ale o způsobu vypořádání stejně nakonec rozhodne soud. Řízení tak může skončit i jen prodejem majetku dlužníka, pokud nějaký hodnotný majetek má. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet věřitelům ze svých příjmů částku určenou soudem podle poměru jejich pohledávek. Kratší doba je možná pouze v případě, že dlužník uhradí 100 % svých závazků i odměnu insolvenčního správce.

Insolvenční návrh - spojený s návrhem na povolení oddlužení – dlužník podává na předepsaném formuláři u místně příslušného krajského soudu. Formulář s pokyny k vyplnění a ukázkou vzorově vyplněného formuláře je ke stažení na http://www.insolvencni-zakon.justice.cz/

nebo na https://isir.justice.cz/ .

V případě, že dlužník potřebuje odbornou pomoc, může se obrátit např. na advokáta nebo na některou z občanských poraden. Odkaz na ně je uveden na internetových stránkách http://www.insolvencni-zakon.justice.cz/ .

Formální požadavky na návrh a přílohy k němu jsou značné, tento postup tedy doporučujeme. U advokátů ale dlužník musí počítat s odměnou za sepsání návrhu ve výši 4 000 Kč, kterou sice advokát dostane přednostně, ale až po povolení oddlužení. Pokud dlužník formulář nevyplní a nepředloží vše potřebné, soud dlužníka vyzve, aby tak učinil do jednoho týdne, popřípadě návrh rovnou odmítne.

Účastníky oddlužení jsou dlužník a věřitelé - zajištění a nezajištění. Zajištěným věřitelem je typicky banka se zástavním právem k nemovitosti dlužníka, která může zastavenou nemovitost hned prodat. Klíčovým „hráčem“ je nestranný insolvenční správce, kterého ustanoví soud a který je styčným bodem mezi dlužníkem, věřiteli a soudem. Jeho odměna stanovená vyhláškou je vícenákladem, s nímž musí dlužník v každém případě počítat. Konkrétně u oddlužení splátkovým kalendářem činí tato odměna v současnosti 1 089 Kč včetně DPH za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře. Někdy může soud žádat i zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Jak už jsme uvedli minule, základním předpokladem pro to, aby soud vyhověl insolvenčnímu návrhu, je prokázaný úpadek dlužníka. Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů (tj. nejméně 2), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, nebo je-li předlužen, tj. má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Pro úspěšný související návrh na povolení oddlužení musí dlužník současně prokázat určitou základní bonitu - tedy že jeho příjmy nebo majetek dosáhnou požadované výše minimálně 30 % pro uspokojení věřitelů. Dluhy dále s některými výjimkami nesmí pocházet z podnikatelské činnosti. Samozřejmostí je poctivý záměr dlužníka. Jestliže dlužník návrhem jen „kalí vodu“ nebo zamlčí majetek, soud oddlužení zruší.

Při výpočtu splátek soud zajímají jen legální a doložitelné příjmy, ale je třeba brát v úvahu také tzv. nezabavitelné částky, které musí dlužníkovi přinejmenším zbýt na uhrazování jeho životních potřeb. Případný nedostatečný příjem je třeba kompenzovat jiným zdrojem, například tak, že se blízká osoba dlužníka zaváže platit mu měsíčně určitou částku.

Limit 30 % pro schválení oddlužení také neznamená automaticky, že dlužník zaplatí dluhy jen v tomto rozsahu. Soud ve spolupráci s insolvenčním správcem vždy přezkoumá poměry dlužníka a může rozhodnout, že dlužník může v průběhu příštích pěti let na uspokojení pohledávek věřitelů zaplatit více než ze zákona potřebných 30 %.

Příklad z praxe

U dlužníka pracujícího v Rakousku soud „s přihlédnutím k celkové situaci dlužníka, jeho vyživovací povinnosti, řádnému zaměstnání a vysokým životním nákladům, které jsou nutným důsledkem tohoto řádného zaměstnání“, uložil dlužníkovi platit na pohledávky věřitelů měsíčně 7 000 Kč. To při pětiletém splácení činí 420 000 Kč, představujících 60,17 % všech dluhů jako celku. Jeden z věřitelů v řízení uplatnil pohledávku v původní výši 127 377 Kč. V poměru k ostatním věřitelům bude mít právo na 18,4 % splacené částky, tedy na 77 280 Kč. Pro tohoto věřitele Je neradostné, že přijde o 50 000 Kč. Dlužník byl ale mazaný, věřitel dosud nevymohl nic, takže je nakonec rád, že dostane alespoň něco. Samozřejmě za předpokladu, že insolvenční řízení půjde podle naplánovaného scénáře.

Při splnění podmínek vychází dlužník z procesu oddlužení oproštěný od zbytku dluhů vzniklých před povolením oddlužení (a samozřejmě i od dluhů, kde se věřitelé nepřihlásili o své pohledávky vůbec nebo pozdě – viz minulý článek). I v průběhu oddlužení může na sebe dlužník brát nové závazky, ale pouze v takové výši, aby je byl schopen splácet z částky, která mu zůstane z jeho příjmu po odečtení splátky na oddlužení. Nehrazení nových závazků může znamenat zrušení oddlužení.

Není zakázáno, aby dlužník prošel oddlužením i vícekrát za sebou. Tato představa je ale mírně řečeno poněkud rozčilující.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc a

Václava Baudišová

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 08/2018

Věříme, že pro většinu čtenářů příjemné léto neznepříjemníme tématy, kterým se budeme v srpnové rubrice ze Sociálně právní poradny věnovat, tedy

  • pomluva – může jí být i pravdivá informace?
  • exekuce – tentokrát se kolegyně JUDr. Václava Baudišová zaměřila na podrobnější informace o jejím zahájení, průběhu i skončení.

Dotaz: „Může být za pomluvu označena informace, která je sice pravdivá, ale je pro člověka, jehož se týká, značně nelichotivá, až urážlivá?“

Pro zpracování tohoto dotazu zvolíme opačný postup, než bývá v našich článcích zvykem, a jednoznačnou odpověď uvedeme hned na začátku:

z právního hlediska pravdivou informaci, ať už je její dopad jakkoliv dehonestující, za pomluvu označit nelze. To však neznamená, že sdělování, šíření či zveřejnění takové informace by s sebou nemohlo nést pro jejího šiřitele negativní právní následky.

Právní Úpravu zabývající se výslovně pomluvou nalezneme v trestním zákoníku (z. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jde o trestný čin (přečin) upravený v ustanovení § 184, jehož první odstavec skutkovou podstatu pomluvy definuje takto:

„Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“

Z této trestněprávní definice tedy jasně plyne, že musí jít o údaj nepravdivý, pokud by šlo o údaj pravdivý, o pomluvu by se nejednalo.

Za zmínku stojí ještě tzv. kvalifikovaná skutková podstata přečinu pomluvy uvedená v odstavci 2:

„Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Ve světle tohoto odstavce tedy nelze než doporučit, abychom všichni pečlivě zvažovali, zda nepublikujeme pomocí internetu informace, které by mohly někomu ublížit.

I v případě pravdivé ale dehonestující informace by se mohlo jednat např. o přestupek proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o některých přestupcích (z. č. 251/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů), cituji:

„Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

  1. jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,“

Zde již není o pravdivosti zesměšňující či urážející informace, která by jinému ublížila, řečeno nic, z čehož tedy jasně plyne, že i pravdivá informace, která by splnila výše uvedené parametry, by mohla být posouzena jako přestupek. Za spáchání tohoto přestupku je možné udělit sankci ve formě pokuty až do výše deseti tisíc Korun českých.

A dále šíření dehonestujících informací bez ohledu na jejich pravdivost brání ochrana osobnostních práv, jejichž úpravu nalezneme v občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Z občanského zákoníku citujme nejdříve § 81 odst. 2:

„Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.“

A dále § 82 odst. 1 obecně stanoví možnost ochrany při zásahu do výše uvedených chráněných osobnostních práv:

„Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.“

Z uvedených ustanovení úplně jasně neplyne, že by bylo možné se v případě dotčení cti či vážnosti uvedením nějaké dehonestující (ač pravdivé) informace domáhat také odškodnění tzv. nemajetkové újmy v penězích, to je možné dovodit až z ustanovení § 2956, a následujících, která říkají např. toto:

„Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“

Při posuzování každého jednotlivého případu bude velmi podstatné, aby dotčený člověk byl schopen skutečně doložit, že žalovaný opravdu nějaký údaj o něm někomu jinému sdělil nebo jej nějak zveřejnil, dále pak soud bude velmi pečlivě zvažovat, zda a k jak velké újmě tím mohlo dojít. Při příliš striktním lpění na ochraně osobnostních práv by mohlo na druhé straně dojít prakticky ke znemožnění jakékoliv kritiky; i proto můžeme citovat právní větu stanovenou v judikatuře Nejvyššího soudu:

„Pro odlišení kritiky od neoprávněného zásahu je rozhodující hledisko pravdivosti, věcnosti, objektivnosti a kritikou sledovaného cíle.

Na závěr této pasáže uveďme, že v případě občanskoprávní cesty řešení sporu se žalobce domáhá ochrany u příslušného soudu, v případě trestněprávní cesty se může poškozený, popř. i svědek obrátit buď na Policii České republiky, státního zástupce nebo na příslušné oddělení obecního úřadu.

Exekuce (podrobněji)

Předpokladem zahájení exekuce je pravomocné a vykonatelné rozhodnutí coby řádný exekuční titul, o kterém už jsme psali minule. Věřitel - v exekučním řízení oprávněný - je oprávněn podat návrh, jestliže mu dlužník - povinný - ve lhůtě stanovené v titulu nezaplatí. Bohužel dlužník často zaujme pozici mrtvého brouka, což náklady exekuce jen zvyšuje. Rozlišujeme samotný dluh, tedy jeho jistinu, a tzv. příslušenství dluhu, tedy úroky, úroky z prodlení, případné smluvní pokuty a také veškeré náklady spojené s vymáháním dluhu, což jsou soudní poplatky a jiné hotové výdaje, odměna advokáta, odměna exekutora). Pozor, věřitel není povinen před zahájením exekuce dlužníka o úhradu dluhu upomínat.

Oprávněnost návrhu ještě zkontroluje soud, protože pověřuje provedením exekuce konkrétního exekutora, kterého si věřitel vybere. Prostor pro nějakou exekutorskou zvůli zde tedy není.

Po vydání pověření exekutor bez vědomí dlužníka prolustruje různé databáze (katastr nemovitostí, evidenci motorových vozidel) a obešle banky, zdravotní pojišťovny, stavební spořitelny, penzijní fondy, ČSSZ. Zjistí-li postižitelný majetek nebo příjem dlužníka, vydá exekuční příkaz (jeden nebo i více). Tím exekutor zajistí, že dlužník majetek neukryje. Exekuční příkaz určuje konkrétní způsob provedení exekuce. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

Vyrozumění o zahájení exekuce a exekuční příkazy pak exekutor pošle dlužníkovi s výzvou k dobrovolné úhradě celého dluhu do 30 dnů od doručení výzvy s tím, že v takovém případě bude odměna exekutora o polovinu nižší. V této i v pozdější fázi exekuce je možné s exekutorem sjednat splátkový kalendář. Splátky musí být samozřejmě přiměřené výši dluhu. Výhoda snížené odměny exekutora tím ale padá.

Způsoby provedení exekuce můžeme rozdělit na invazivní a neinvazivní. Neinvazivní způsoby exekuce mají přednost. Nejjednodušší je přikázání pohledávky. Dlužník má v ideálním případě peníze u banky, má tedy za bankou pohledávku. Exekutor přikáže bance, aby pohledávku ve výši dluhu s příslušenstvím uhradila namísto dlužníkovi jemu. Dalšími neinvazivními způsoby provedení exekuce jsou pravidelné srážky ze mzdy a z příjmu nahrazujícího mzdu, nejčastěji z důchodu. Invazivními způsoby exekuce jsou typicky prodej movitých věcí, dále prodej jeho nemovitosti, prodej členského podílu v družstvu a vyklizení bytu. U exekucí pro výživné na nezletilé děti lze nově zabavit i řidičský průkaz, a tento postup je prý docela účinný. Netýká se ale rodičů, kteří řidičák potřebují k výkonu povolání.

Nakonec shrneme hlavní oprávnění dlužníka:

Základní obranou dlužníka je návrh na zastavení exekuce. Návrh bude úspěšný, jestliže dluh platně zanikl, například tak, že dlužník platně započetl svoji pohledávku proti pohledávce věřitele. Neúspěšný naopak zcela určitě bude, pokud dlužník bude jen opakovat svoji argumentaci z předchozího řízení před soudem.

Návrh na odklad exekuce je přípustný z odůvodněných a nezaviněných sociálních důvodů na straně dlužníka nebo lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.

Z exekuce prodejem movitých věcí jsou vyloučeny tyto věci:

  1. běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
  2. obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
  3. studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
  4. snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
  5. zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě (sem můžeme velmi pravděpodobně zařadit i zvláštní pomůcky, na něž povinný získal příspěvek),
  6. hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce (nyní tedy částky 6820 Kč),
  7. zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Pravidla pro exekuci srážkami ze mzdy a podobných příjmů jsou následující:

od čisté mzdy se odečte tzv. nezabavitelná částka a zbytek se rozdělí na třetiny. V případě nepřednostních pohledávek lze srazit pouze 1/3 zbytku čisté mzdy, v případě přednostních pohledávek i druhou 1/3. Maximálně lze tedy srazit 2/3 zbytku čisté mzdy, poslední 1/3 vždy zůstane dlužníkovi. Přednostními pohledávkami jsou výživné, náhrada škody na zdraví a škody způsobené trestným činem, pohledávky státu, nedoplatky na zdravotním a sociálním pojištění. Pro konkrétní výpočet (včetně vypočtení nezabavitelné částky) doporučujeme některou z internetových kalkulaček, např. zde:

http://ekcr.cz/?p=kalkulacka_1

Exekuci nepodléhají dávky pomoci v hmotné nouzi, porodné, pohřebné, příspěvek na bydlení, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na péči.

Zabaví-li exekutor u dlužníka věc, která mu nepatří, může se její vlastník domáhat jejího vydání tzv. vylučovací žalobou. Své vlastnické právo ale musí prokázat.

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc a

Václava Baudišová

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 07/2018

V červencovém článku jsme se nechali inspirovat dobou dovolených, ale v trochu posunutém slova smyslu; rozhodně zde nenajdete tip na to, kde svou dovolenou strávit, odpovíme jen na jeden dotaz týkající se institutu dovolené, jak jej upravuje zákoník práce.

V druhé části si moje kolegyně působící v pražské Sociálně právní poradně SONS od ledna tohoto roku, JUDr. Václava Baudišová, vytváří prostor pro probrání institutu osobního bankrotu. K tomu dojde v článcích následujících měsíců, dnes začínáme s vysvětlováním pojmů „exekuce“ „insolvence“ a „úpadek“.

Kdo určuje, kdy budeme čerpat dovolenou?

Dotaz: „Prvního června tohoto roku jsem získal nové zaměstnání. Byl jsem po léta zvyklý jezdit na přelomu července a srpna na dovolenou k moři, ale budu moct jet i letos?“

Před zodpovězením dotazu se podívejme na některá ustanovení týkající se dovolené (někdy též nazývané „dovolené na zotavenou“), jak je upravuje zákoník práce (z. č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Za klíčovou a vzhledem k praxi trochu překvapivou pasáž lze považovat ustanovení § 217 odst. 1, které říká toto:

“Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.”

Ze znění zákona tedy jasně plyne, že dobu čerpání dovolené si nemůže diktovat zaměstnanec, že ji určuje zaměstnavatel, který má přihlížet k zájmům zaměstnance. Velký prostor je ponechán tomu, aby se obě strany dohodly tak, aby byly naplněny zájmy obou, nicméně v případě konfliktu zde za delší konec tahá zaměstnavatel.

Existuje jediný případ, kdy si čerpání dovolené může zaměstnanec nadiktovat sám, a to tehdy, pokud by mu zaměstnavatel neurčil vyčerpání dovolené v kalendářním roce, za který mu právo na dovolenou vzniklo, dokonce by mu její čerpání nebylo zaměstnavatelem určeno ani do 30. června roku následujícího, pak si může sám zaměstnanec určit, kdy si zbylou dovolenou vyčerpá. Je logické, že těmto situacím se zaměstnavatelé snaží předcházet; ostatně zákoník práce říká, že nevyčerpání dovolené by mělo nastávat pouze tehdy, kdy v nařízení dovolené brání buď překážky na straně zaměstnance (typicky tedy např. dočasná pracovní neschopnost) nebo zaměstnavatelovy vážné provozní důvody.

Pravidlo, které se zabývá čerpáním dovolené u zaměstnance, který pracuje u zaměstnavatele teprve krátce, najdeme v ustanovení § 217 odst. 2:

„(2) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.“

Z výše uvedených ustanovení je tedy již možné sestavit odpověď na položený dotaz:

Bude-li si moct tázající se nováček v práci užít dovolenou u moře tak, jak je zvyklý, bude záviset na vůli zaměstnavatele. Ten mu čerpání dovolené v zaměstnancem preferované době určit může, ale nemusí. Zejména ne tehdy, pokud by mu v tom bránily provozní důvody, tedy např. v tuto dobu budou čerpat dovolenou jiní kolegové a zaměstnavatel potřebuje, aby někdo zastal jejich povinnosti, pochopitelně jde-li o obdobnou náplň práce, ale to už se dostáváme k možnosti dočasného či dlouhodobějšího převedení na jinou práci, což je kapitola jiná.

Co je to Exekuce

Při výkladu pojmu exekuce, resp. kdo je „exekutor“, začněme obecnou encyklopedickou definicí:

Výraz „exekuce“ pochází z latinského slova „exsecutio“, znamená vykonání, provedení, ale také samotné vykonávací řízení, jehož výsledkem je nejčastěji nucený výkon tzv. exekučního titulu, tedy soudního rozhodnutí nebo rozhodnutí jiné autority, jak níže uvidíme.

Základním předpokladem exekuce je tedy pravomocné soudní rozhodnutí, případně notářský zápis s doložkou o přímé vykonatelnosti. Není možné, aby dlužníka při nesplácení dluhu rovnou navštívil exekutor. Exekuci vždy předchází soudní řízení (menšinově rozhodčí řízení, jestliže je smlouvou sjednána tzv. rozhodčí doložka) zahájené na návrh věřitele. Soud nebo rozhodce žalovaného obešle, někdy i vícekrát. Fáze soudního nebo rozhodčího řízení chybí jen v případě, že jde o dluh na zdravotním a sociálním pojištění, na daních a celních poplatcích, na pokutách a podobných pohledávkách státu (jistě ne na pokutách za jízdu tzv. načerno, kterou vymáhají dopravní podniky. Další výjimkou jsou dluhy u telefonních operátorů, tam ale místo soudu rozhoduje Český telekomunikační úřad. Lze tedy říci, že hlídáte-li si důkladně svou poštovní (nebo datovou) schránku, nemělo by se Vám stát, že u vás zazvoní kvůli nějakému nesplacenému dluhu rovnou exekutor.

Náplní činností exekutora je vlastně úkol vykonat konečné rozhodnutí někoho jiného. Dříve to dělaly jen soudy a jak už to u soudů bývá, vše trvalo dlouho a soudy toho ani moc nevymohly. Jak by také mohly, když se napřed notorického dlužníka musely zdvořile zeptat, zda a kde má nějaký majetek a jestli by dluh přece jen nechtěl uhradit dobrovolně. Exekutoři jsou tedy (zejména z pohledu věřitelů, kteří se nemohou domoci své pohledávky) užiteční, problém nastal později s jejich vysokými odměnami a vysokými odměnami advokátů. V roce 2014 ale byly tyto odměny sníženy na rozumnou výši. Pro pořádek je potřeba dodat, že z dlužníků „profituje“ i stát, který si z těchto odměn bere 21 % DPH.

Exekutoři v naší společnosti nepožívají právě nejlepší pověsti, nicméně úhel pohledu na ně a jejich práci bude patrně zásadně záviset na tom, zda jste věřitelem nebo dlužníkem. Věřitelem není vždy jen predátorská lichvářská společnost, jak je to občas médii prezentováno. Často jde o nezaplacené faktury živnostníků a firem, mzdy zaměstnanců, nesplacené půjčky mezi lidmi, nájemné, výživné, náhradu škody z trestné činnosti.

Základním předpisem pro exekuce je zákon č.120/2001 Sb. - exekuční řád.

O samotném exekučním řízení si povíme příště.

Insolvence

Insolvence neboli platební neschopnost neboli úpadek, lidově bankrot

„Zbankrotovat“ dnes mohou jak firmy, tak fyzické osoby – pak mluvíme o „osobním bankrotu“.

Klíčový je insolvenční rejstřík – veřejně přístupný informační systém, kde jsou on-line zveřejňovány veškeré podstatné informace. Insolvenční rejstřík je pro uživatele snadno ovladatelný a k informacím v něm uvedeným je možné se lehce dostat; webový odkaz na něj jsme uvedli již v minulém článku, ale opakování je prý matkou moudrosti, takže:

https://isir.justice.cz/

Platí, že soudní rozhodnutí či jiné písemnosti se doručují vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku - tzv. doručení vyhláškou. Insolvenční rejstřík plní funkci média, jehož prostřednictvím se doručuje. Je tedy na samotných účastnících insolvenčního řízení, aby si na internetových stránkách sami vyhledávali důležité informace, a aby pravidelně sledovali probíhající insolvenční řízení. Insolvenční rejstřík ale neslouží k podávání insolvenčních návrhů.

Úpadek

Dlužník je v úpadku, jestliže:

  • má více věřitelů (tj. nejméně dva), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, nebo
  • je-li předlužen, tj. má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Insolvenční řízení, které je zahájeno podáním dlužnického nebo věřitelského návrhu, ale ještě nemusí skončit rozhodnutím soudu o zjištění úpadku. Protože insolvenční návrh musí mít různé náležitosti, může být z formálních důvodů obratem soudem odmítnut nebo ho může i sám navrhovatel vzít zpět. Jestliže soud úpadek nezjistí, návrh zamítne. Jestliže soud úpadek dlužníka zjistí, rozhodne o způsobu jeho řešení. U právnických osob (firem) konkursem nebo reorganizací, u fyzických osob oddlužením, a to buď splátkovým kalendářem nebo zpeněžením majetkové podstaty.

Jestliže jste věřitelem, doporučujeme být obezřetní a pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, nahlížet do insolvenčního rejstříku, zda na vašeho dlužníka nebylo zahájeno insolvenční řízení. Pokud totiž soud zjistí úpadek dlužníka a prohlásí konkurs, vyzve současně věřitele, aby ve lhůtě jednoho měsíce přihlásili své pohledávky. Tato lhůta je propadná a když ji věřitel propásne, o svoje peníze nenávratně přijde! Máte-li však pohledávku uplatněnou již ve fázi exekuce, informuje vás o zahájení insolvenčního řízení exekutor. Můžete si i zaplatit automatický monitoring insolvenčního rejstříku.

Základním předpisem pro insolvence je zákon č.182/2006 Sb. – insolvenční zákon.

A ještě jazyková poznámka: některé textové editory urputně opravují slovo „insolvenční“ na „insolventní“. Každý může být někdy insolventní, ale správný termín podle zákona je jen „insolvenční“.

Po této pojmové průpravě pro vás bude čtení dalšího článku naší rubriky zabývající se osobním bankrotem (neboli oddlužením) hračkou.

 

Za Sociálně právní poradnu v Praze

Luboš Zajíc a

Václava Baudišová

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 06/2018

Červnový článek rozdělíme na dvě - veřejnoprávní a občanskoprávní  - části.

  • nejdříve probereme novou dávku nemocenského pojištění, kterou je dlouhodobé ošetřovné
  • v druhé části odpovíme na dotaz nepříliš opatrného věřitele.

Dlouhodobé ošetřovné

Jedná se o dávku novou, kterou stejně jako v našem právním systému dávku známou, tedy „ošetřovné“ (bez dalších přívlastků), upravuje zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ono „klasické“ ošetřovné, jak známo, je určeno ke krátkodobému uvolnění zejména rodiče ze zaměstnání na dobu, kdy potřebuje ošetřovat dítě, resp. nějakého jiného člena domácnosti. Po dobu tohoto ošetřování má rodič nebo jiný rodinný příslušník nárok na určitou kompenzaci příjmů, ovšem podpůrčí doba takovéhoto ošetřování činí devět, resp. šestnáct kalendářních dnů.

Naproti tomu u dlouhodobého ošetřovného bude podpůrčí doba činit až 90 kalendářních dnů. Podpůrčí doba skončí pochopitelně dříve tehdy, když skončí potřeba dlouhodobé péče.

Z právního hlediska jsme v představování dlouhodobého ošetřovného začali poněkud od konce, tedy délkou podpůrčí doby, pojďme se tedy již systematičtěji nejdříve podívat na to, kdo má na dlouhodobé ošetřovné nárok.

Půjde o pojištěnce (ať už zaměstnance nebo osobu samostatně výdělečně činnou), který z důvodu potřeby poskytování péče jiné osobě v domácím prostředí nemůže pracovat či podnikat.

Základní parametry osoby, o kterou lze pečovat a při tom pobírat dlouhodobé ošetřovné, najdeme v ustanovení § 41a odst. 2, které říká toto:

„Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které

a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a

b) je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.“

Dlouhodobé ošetřovné bude vypláceno jen pojištěnci, který má k ošetřované osobě nějaký vztah. Musí jít o:

  • manžela nebo registrovaného partnera,
  • příbuzného v linii přímé (předci a potomci) nebo o sourozence, tchyni, tchána, snachu, zetě, neteř, synovce, tetu nebo strýce,
  • manžela či registrovaného partnera osob uvedených pod písmenem b), nebo jejich druha či družky,
  • druha či družku ošetřované osoby nebo dokonce o jakoukoliv osobu, která žije s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti.

 

Za druha nebo družku příbuzného uvedeného v bodu b) se v tomto případě považuje jenom ten, kdo s ním má společné trvalé bydliště.

 

Další podmínkou nároku je u zaměstnance účast na pojištění alespoň 90 dnů v posledních čtyřech měsících před začátkem potřebné péče, u OSVČ tři měsíce pojištění před touto dobou. Po skončení dlouhodobého ošetřovného může být další týmž pojištěncem čerpáno až po dvanácti měsících.

Ošetřovaná osoba musí s ošetřováním vyslovit souhlas v písemné formě. O potřebě dlouhodobé péče rozhoduje ošetřující lékař zdravotnického zařízení, v němž byla osoba hospitalizována, a to na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce nebo osoby, kterou ošetřovaná osoba určí. Jak jsme již uvedli, potřeba dlouhodobé péče pro účely probírané dávky může trvat maximálně 90 dnů, o jejím dřívějším konci rozhoduje ošetřující lékař poskytovatele ambulantní péče.

Do zákoníku práce bylo nově vloženo ustanovení § 191a, které říká, že:

„Zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody.".“

To znamená, že důkazní břemeno tohoto tvrzení ponese zaměstnavatel.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nevzniká z dohody o provedení práce, ani ze zaměstnání malého rozsahu (odměna do 2 500 Kč za měsíc).

Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy je ošetřovaná osoba hospitalizována, s výjimkou prvního a posledního dne hospitalizace.

Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu, tedy je shodná s výší nemocenského poskytovaného v prvních třiceti dnech dočasné pracovní neschopnosti a na rozdíl od nemocenského zůstává po celých (maximálně 90 kalendářních dnů) stejná.

Na tomto místě dodejme, že výše nemocenského se od 1. ledna 2018 vrátila k předreformním hodnotám, činí tedy

  • 60 % denního vyměřovacího základu v prvních 30 kalendářních dnech,
  • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne a
  • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Dlouhodobé ošetřovné bude možné začít čerpat od 1. června tohoto roku.

Vymáhání dluhu bez smlouvy v písemné formě

Dotaz: Půjčil jsem kamarádce sumu v desítkách tisíc korun. Měl jsem s ní v tomto směru již z minula dobrou zkušenost, proto jsme nic nesepsali. Kamarádka ale postupně posouvala datum splacení částky, poslední dobou už na moje telefonáty ani SMSky nereaguje. Jak se mohu splacení dluhu domáhat?“

Hned na úvod musíme konstatovat, že situace našeho věřitele není příliš růžová. Z právního hlediska sice mezi ním a kamarádkou došlo k uzavření platné smlouvy o zápůjčce upravené v ustanovení § 2390 a následujících, ale problematické bude prokázání, že taková smlouva skutečně vznikla a jaký byl její přesný obsah. To bude důležité samozřejmě tehdy, pokud by se jedna strana, bez pochyby jistě dlužník, začala snažit ze svého závazku nečestně vymanit.

Jen pro zajímavost uveďme, že občanský zákoník smluvní strany zápůjčky nazývá zapůjčitelem a vydlužitelem, pro naše potřeby si však klidně (a přehledněji) vystačíme s věřitelem a dlužníkem.

Jak jsem již naznačil výše, písemná forma u smlouvy o zápůjčce k její platnosti vyžadována není, – což platí u většiny smluvních typů dle občanského zákoníku, ale problém nastává při jejich vymáhání. Kdyby věřitel s dlužníkem smlouvu sepsali, potvrdili by ji svými vlastnoručními podpisy, bylo by poměrně snadné v případě, kdyby dlužník odmítal dluh vracet, jej k tomu nejprve písemně vyzvat, v případě dalšího prodlení se pak obrátit na soud, který by s velmi vysokou pravděpodobností vydal ať už rozsudek nebo dokonce platební rozkaz (tj. způsob rozhodnutí soudu, kdy není třeba pro jasnost případu ani nařizovat jednání), v němž by dlužníkovi pravomocně a vykonatelně uložil dluh v souladu se smlouvou splatit. V rozhodnutí soudu by navíc mohlo být zahrnuto i to, aby dlužník uhradil veškeré náklady, které věřiteli s vymáháním dluhu vznikly (soudní poplatek, případné náklady na právní pomoc). Ale když zde písemná smlouva není, věřitel zažaluje, může se začít dlužník bránit například tvrzením, že si od věřitele vůbec nic nevypůjčil. I v případě, kdyby věřitel byl schopen doložit, že dlužníkovi ze svého účtu zaslal bezhotovostně částku, která odpovídá právě výši jím tvrzeného dluhu, mohl by se prohnaný dlužník pokusit bránit tvrzením, že právě tento převod byl reakcí údajného věřitele, který jen splácel svůj předchozí závazek, o němž také bohužel nic nesepsali, a náš poctivý (snad můžeme říci i naivní) věřitel by se velmi pravděpodobně octl v důkazní nouzi. Příliš bych se ani nedivil, kdyby nakonec důkazní břemeno neunesl, spor prohrál, a dlužník by se ještě v rozsudku domohl úhrady nákladů na právní spor.

Ale nemalujme obrázek našeho tazatele tak pesimisticky, je klidně docela možné, že dlužník nemá v úmyslu se zachovat nečestně a tvrdit, že žádný dluh neexistuje, zkrátka se jen dostal do finančních potíží, v nichž není schopen dluh uhradit v původně slíbeném termínu. V takovém případě je k dispozici pro obě strany elegantní řešení, které občanský zákoník nazývá „uznáním dluhu“.

Jeho úpravu najdeme v ustanovení § 2053, cituji:

„Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“

Být na místě našeho „odvážného“ věřitele, doporučil bych mu tedy sepsat si návrh takového prohlášení, v němž jasně identifikuje dlužníka (jméno, příjmení, datum narození a bydliště), jednoznačně popíše důvod dluhu, např. takto:

„dne W jsem přijal/a od pana X po vzájemné dohodě jako zápůjčku částku ve výši Y s tím, že ji dne Z splatím. Tento můj dluh trvá a budu jej splácet dle dohodnutého splátkového kalendáře...“

Pokud pak dlužník takovéto prohlášení podepíše, má věřitel, alespoň částečně vyhráno. Ne že by tím získal své půjčené peníze zpět, ale získává tím právní možnost se svého dluhu domáhat. Takovéto prohlášení má dokonce oproti standardní písemné smlouvě o zápůjčce tu výhodu, že zde platí desetiletá promlčecí lhůta, zatímco obecná subjektivní promlčecí doba trvá tři roky.

Obecně pak ještě můžeme věřiteli, který má jisté pochyby o svém dlužníkovi stran jeho solventnosti, doporučit, aby v určitých intervalech kontroloval insolvenční rejstřík. Insolvenční rejstřík lze bezplatně zkoumat na této webové stránce:

https://isir.justice.cz/

Pokud by se dlužník v tomto rejstříku ocitl, je třeba začít podnikat kroky vedoucí k přihlášení věřitelovy pohledávky, ale o tom podrobněji poinformujeme v některém z dalších článků.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 05/2018

V květnu můžeme bez obav užít dubnové anotace naší rubriky, jen číslování částí o jednu posuneme, tedy:

  • Pokus o výčet benefitů spojených s průkazem OZP – třetí část a
  • GDPR – střední neznámá – druhá část

 

Pokus o výčet benefitů spojených s průkazem OZP – třetí část

Při výčtu slev či osvobození od různých poplatků jsme zatím neuvedli osvobození od poplatku za zpoplatněné užití komunikace podle zákona o pozemních komunikacích (z. č. 13/1997 Sb.). Srozumitelněji řečeno jde o osvobození od poplatku za použití dálnice. Ačkoliv právě v současné době probíhá meziresortní připomínkové řízení o návrhu, který by měl systém dálničních známek elektronizovat, princip osvobození od dálničního poplatku pro vozidlo převážející osobu s těžkým zdravotním postižením, držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, pokud je tato osoba držitelem vozidla nebo je držitelem vozidla osoba blízká, zůstává beze změny. Pro úplnost zopakujme, že nárok na osvobození od poplatku za užití dálnic a dalších vybraných komunikací se vztahuje pouze na území České republiky.

Trochu jinak je tomu s parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením. Parkovací průkaz je harmonizován v rámci Evropské unie. Ovšem titulem pro jeho vydání obecním úřadem obce s rozšířenou působností je právě průkaz ZTP nebo ZTP/P. Parkovací průkaz (vydaný kdekoliv v EU) pak jeho držitele opravňuje využívat ty výhody, které jsou s ním na území jednotlivých států spojeny. To znamená, že v České republice pak český, ale i slovenský, německý a každý jiný držitel parkovacího průkazu má tytéž výhody, jako občan ČR, tedy zejména:

  • má právo parkovat na parkovištích vyhrazených pro držitele parkovacího průkazu, kde nesmí parkovat žádné jiné vozidlo;
  • v jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu nezbytně potřebnou dodržovat zákaz stání, přitom nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích;
  • může vjíždět na místa, kde je sice zákaz vjezdu, ale je omezen dodatkovými tabulkami „JEN ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU“;
  • silniční úřad může na základě žádosti vydat rozhodnutí o zřízení vyhrazeného parkoviště v místě bydliště.

Výhody právními předpisy neupravené

A nyní se dostáváme k položkám, které již nejsou součástí žádných (zákonných ani podzákonných) právních předpisů a záleží tedy jen na soukromých subjektech, zda a jak tyto výhody upraví, komu a po jak dlouhou dobu je budou poskytovat. Z toho samozřejmě plyne, že tento seznam bude poněkud nahodilý, neúplný a zcela jistě negarantovaný. Při jeho pořizování vycházím zejména z informací zveřejněných na webových stránkách jednotlivých poskytovatelů benefitů, Každý tip je opatřen odkazem na zdroj, z něhož lze čerpat detailnější informace. Na některé výhody nás také upozornili uživatelé našich poradenských služeb, za což jim patří dík.

Při zkoumání jednotlivých nabídek je vždy třeba také věnovat pozornost, komu je přesně výhoda určena.

Telekomunikační služby

Navažme na minulý článek, kde jsme popisovali slevu při poskytování telekomunikačních služeb, odebíraných od O2, dotovanou státem. I další operátoři poskytují speciální tarify určené držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P, popř. příjemcům příspěvku na péči, obvykle od II. stupně. Uveďme dva příklady:

  1. T-Mobile nabízí tarif S námi pro ZTP, kde za měsíční paušál 279 Kč získáte neomezené volání v síti T-Mobile, SMS zdarma do všech sítí, volání do jiných sítí stojí 3,50 Kč/min., datový limit 50 MB. Další informace najdete zde:

https://www.t-mobile.cz/tarif-pro-ztp

  1. Také Vodafone nabízí lidem se zdravotním znevýhodněním tzv. zvláštní cenový plán. Jde o nabídku různých balíčků, některé zvýhodňují volání, jiné SMSky, další zase data, všechny podrobnosti najdete na této stránce:

https://www.vodafone.cz/tarify/zvlastni-cenovy-plan/

Odběr energií

Dále předkládáme tipy na nabídky tří dodavatelů energií (plynu a elektřiny).

  1.  Innogy (dříve RWE):

Sleva na zemní plyn 20 Kč/MWh (včetně DPH) dle aktuálního ceníku,

blíže viz:

https://www.innogy.cz/stavajici-zakaznici/ztp-p/

Pro elektřinu tato sleva neplatí !!!

  1. Elimon
    Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P a další v nabídce vyjmenované osoby mohou u poskytovatele uplatňovat slevu za odebranou elektřinu nebo slevu za odebraný plyn ve výši 10 Kč/MWh (bez DPH) dle aktuálního ceníku produktové řady Svěží Domácnost 2016, Svěží Plyn 2016 nebo ePRODUKT 2016 nebo k již dříve sjednanému ceníku.

Blíže viz:

http://www.elimon.cz/data/podminky_ziskani_slevy_ztpp_20180101.pdf

Tato sleva tedy platí pro plyn i elektřinu

  1. Pražská plynárenská poskytuje pro stávající i nové zákazníky Produkt Senior+, který může čerpat i držitel průkazu ZTP, ZTP/P a další vyjmenované osoby.

Blíže viz:

http://www.ppas.cz/akce-bonusy/produkt-senior-plyn-pro-seniory-drzitele-prukazu-ztpp

Slevy při nákupu automobilů

Dále na internetu naleznete poměrně velké množství slev nabízených držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P při nákupu automobilů různých značek, ať už jde o Škodovky nebo Peugeoty, slevy jsou od jednotek procent až po 20 %. Vyjmenovávat jednotlivé prodejce postrádá smysl, za užitečné však považuji uvést jedno upřesnění:

I kdyby vás prodejci lákali na to, že kromě slevy z kupní ceny můžete z titulu průkazu ZTP nebo ZTP/P získat i osvobození od daně z přidané hodnoty, vězte, že na toto osvobození má nárok pouze ta osoba, která zároveň získala příspěvek na pořízení motorového vozidla coby zvláštní pomůcky. A jak již nejen z článků této rubriky víte, na příspěvek na pořízení motorového vozidla mají nárok jen osoby s těžkou vadou pohybového nebo nosného ústrojí, popř. osoby s těžkou nebo hlubokou mentální retardací; těžké zrakové postižení důvodem pro získání tohoto příspěvku a tudíž ani osvobození od daně z přidané hodnoty při nákupu motorového vozidla není.

Parkování

Kdo četl pozorně úvodní pasáž o parkovacím průkazu, mohl si povšimnout, že mezi oprávněními, která z něho plynou, nebylo uvedeno nic o poplatku či bezplatnosti parkování na vyhrazených parkovištích. Je to opravdu tak, že průkaz jeho držitele opravňuje označené parkoviště využít, ale nikoliv využít zdarma. Přesto však naštěstí na mnohých parkovištích je parkování vozidel držitelů parkovacího průkazu, potažmo průkazu ZTP či ZTP/P od poplatku osvobozeno.

Moji kolegyni z poradny však nadchla možnost bezplatného dlouhodobého parkování v blízkosti pražského letiště Václava Havla např. v době dovolené, proto náš seriál o benefitech spojených s průkazem ZTP a ZTP/P uzavřeme právě tímto tipem, o němž se podrobněji dočtete zde:

http://www.praha-letiste-vaclava-havla.cz/letiste/parkovani-na-letisti-praha

 

GDPR – zatím střední neznámá – druhá část

Že je GDPR Obecným evropským nařízením o ochraně osobních údajů, jsme psali v první části věnované tomuto tématu, ale hlavně s blížícím se datem účinnosti tohoto nařízení - tím je 25. květen 2018 – je tato skutečnost díky mediální všudypřítomnosti všem známa.

Dnes se zaměříme zejména na to, jaká práva z nařízení plynou pro subjekty údajů, tedy pro nás, jež nějaké osobní údaje poskytujeme.

Zpracování osobních údajů podléhá zásadám vyjádřeným v článku 5, jsou jimi: zákonnost, korektnost a transparentnost. Vždy musí být dán určitý, výslovně vyjádřený a legitimní účel zpracování. Zpracování dále musí být vzhledem k účelu přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah. Údaje navíc musí být přesné a pokud možno aktuální. Kdyby např. nějaký zpracovatel požadoval údaj o bydlišti subjektu údajů, v okamžiku kdy se subjekt údajů přestěhuje, a zpracovatel se o tom dozví, je povinen tento údaj aktualizovat a údaj zastaralý vymazat.

Další podstatnou zásadou je, že údaje musí být zpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů, včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením („integrita a důvěrnost“);

Z těchto zásad tedy plyne, že se vždy můžeme tázat, zda údaje, které komukoliv o sobě poskytujeme, opravdu potřebuje, k čemu a proč.

Podstatné je, že nařízení je postaveno tak, že odpovědnost za to, jaké údaje, za jakým účelem a jak jsou zpracovávány, je uvalena na zpracovatele, nikoliv na subjekty údajů. Z toho plyne, že když někdo bude požadovat údaje, které ve skutečnosti nepotřebuje, a subjekt mu tyto údaje sice sdělí, ale přitom neposkytne žádný informovaný souhlas ke shromažďování třeba pro zpracovatele naprosto nadbytečných údajů, řečeno lakonicky, problém má zpracovatel.

Zákonnosti zpracovávání údajů jsme se věnovali minule, připomeňme, že jednou z podmínek zákonnosti může být souhlas subjektu údajů. Podstatné je, že musí jít o souhlas, který je správce schopen doložit, obvykle tedy o souhlas písemný. Souhlas musí být svobodný, srozumitelný, oddělitelný od jiných prohlášení, ale hlavně je kdykoliv odvolatelný. Jeho odvolání musí být stejně snadné, jako jeho poskytnutí.

A nakonec uveďme důležité oprávnění subjektu, které nařízení zakotvuje, a to právo výmazu, právo být zapomenut. Samozřejmě ani toto právo není bezvýjimečné, např. ani po odvolání souhlasu nesmějí být vymazány některé údaje, které by byly podstatné např. z hlediska veřejné ochrany zdraví, představme si třeba údaj o léčbě infekční nemoci. Ale v zásadě platí, že pokud se kupříkladu rozhodneme přestat užívat určitou sociální síť a požádáme o vymazání všech údajů, bude správce sítě povinen údaje opravdu vymazat.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc

 

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 04/2018

Seriálová forma témat článků z naší poradny nabývá na síle, dnes Vás totiž čeká:

  • pokus o výčet benefitů spojených s průkazem OZP – druhá část;
  • co je GDPR – část první

 

Osvobození od správních poplatků

Správní poplatky a osvobození od nich jsou upraveny v zákoně o správních poplatcích (z. č. 634/2004 Sb.). Přílohou zákona je poměrně rozsáhlý sazebník, který obsahuje výčet poplatků i případných osvobození od nich. S průkazem osoby se zdravotním postižením, popř. se zdravotním postižením jako takovým souvisejí následující položky:

  1. Od poplatku 30 Kč za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo jejím stejnopisu jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P. Zde ještě připomenu poznatek, že toto osvobození není uznáváno, pokud podpis či razítko necháváte ověřit na přepážkách České pošty.
  2. Od poplatku 1 000 Kč za vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu.
  3. Od poplatku 800 Kč za Zápis do registru silničních vozidel nebo zápis změny vlastníka nebo provozovatele v registru silničních vozidel, jde-li o motorové vozidlo, jsou osvobozeni držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P.
  4. Váhal jsem nad uvedením osvobození od poplatku 50 Kč za vydání řidičského průkazu držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P, a to nikoliv kvůli celkem zanedbatelné výši úspory, jako spíše stran použitelnosti tohoto osvobození našim čtenářstvem.
  5. Od poplatku ve výši 1 000 Kč za schválení technické způsobilosti vozidla po přestavbě nebo schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného samostatného technického celku anebo za schválení užití vozidla k výcviku v autoškole jsou osvobozeni držitelé průkazu ZTP či ZTP/P.
  6. Od poplatku 1 000 Kč za vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace na dobu platnosti delší než 6 měsíců je osvobozeno povolení ke zřízení parkovacího místa pro občany se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
  7. Od poplatku 1 000 Kč za vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené;

 

Tentýž zákon o správních poplatcích naopak stanoví povinnost zaplatit následující poplatky:

  1. poplatek ve výši 30 Kč za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením, včetně vydání tohoto průkazu za nový z důvodu změn údajů uvedených na průkaze;
  2. Poplatek 200 Kč za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. A zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením opravdu v ustanovení § 36 odst. 6 větě druhé jinak stanoví:
    „Za vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený nebo odcizený se správní poplatek podle zákona o správních poplatcích nevybere, jestliže k poškození, zničení nebo odcizení průkazu došlo v souvislosti s násilným činem, je-li tato skutečnost doložena záznamem Policie České republiky.

 

Zvláštní cena za komunikační služby

Zákon o elektronických komunikacích (z. č. 127/2005 Sb.) nabízí operátorům, kteří se přihlásí a splní určité podmínky, aby poskytovali v rámci tzv. univerzální služby mj. i osobám se zdravotním postižením dílčí služby, z nichž nás bude nyní zajímat poskytování služeb za tzv. zvláštní cenu. Jedná se vlastně o poskytování telekomunikačních služeb za cenu dotovanou státem. V současnosti jediným operátorem, který státní dotaci na snížení ceny může využívat, je společnost O2 Czech Republic a.s. Státní příspěvek činí 200 Kč, je dostupný pro držitele průkazu ZTP/P a držitele průkazu ZTP s praktickou nebo úplnou hluchotou, dále pro příjemce příspěvku na péči ve II. až IV. stupni závislosti a rodiče (popř. jiné osoby) pečující o takovéto děti.

O2 však ještě kromě snížení slevy o státní příspěvek ve výši 200 Kč nabízí další slevu, a to 210 Kč pro držitele pevné linky, resp. 49 Kč pro uživatele mobilních služeb.

Touto informací se dostáváme ke slevám, které nejsou garantovány právními předpisy; o některých z nich a o jejich úskalích napíši v článku na příští měsíc.

 

GDPR – zatím střední neznámá

Podnětem pro následující informace byly dotazy některých členů e-mailové konference Inpora, zejména těch, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými (ladiči, maséři, a další).

Jejich dotazy a pochopitelné obavy se týkají toho, jaké změny pro ně bude znamenat GDPR – tedy evropské nařízení s názvem znějícím v angličtině „General Data Protection regulation“, česky pak „Obecné nařízení o ochraně osobních dat“, EP 2016/679. Toto nařízení nabude účinnosti 25. května 2018.

V souvislosti s GDPR měl být přijat i v České republice tzv. adaptační zákon, který však do 25. května rozhodně platný ani účinný nebude, což ovšem neznamená, že by tím byla účinnost samotného nařízení nějak dotčena.

Text celého nařízení lze nalézt zde:

https://www.gdpr.cz/gdpr/kompletni-zneni-gdpr/

Když jsem nařízení otevřel ve Wordu, zformátovalo se na 79 stran textu, tudíž zhuštění jeho dopadu do pár odstavců je skutečně nesnadné a při pokusu o ně jsem dospěl k nutnosti ponechat také další porci na příští měsíc. Nejdříve uvedu několik citátů z recitálu (tj. jakési úvodní „důvodové“ pasáže evropských předpisů), které by měly osvětlit smysl a základní cíle nařízení:

„Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem.“ Evropské předpisy přiznávají každému právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

Na druhé straně ale GDPR také říká, že:

„Zpracování osobních údajů by mělo sloužit lidem. Právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním; musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality musí být v rovnováze s dalšími základními právy.“

Nyní se tedy pokusím stručně parafrázovat, co nařízení upravuje; ale s ohledem na čerstvost předpisu, neexistenci zpřesňujících vnitrostátních pravidel ani závazných soudních rozhodnutí následující informace berte jen jako určitý vhled do problematiky ochrany osobních údajů. Rozhodně nejde o soubor závazných doporučení, jež, budou-li dodržena, zaručují soulad s novým nařízením.

Nejprve si vysvětleme dva základní pojmy:

  • subjektem údajů nazývá nařízení fyzickou osobu, kterou je možné na základě identifikátorů (ať už jde o jméno, číslo nebo cokoliv jiného)identifikovat a jejíž osobní údaje někdo jiný zpracovává;
  • Správcem údajů je pak ten, kdo osobní údaje zpracovává;

Nařízení se nevztahuje na činnosti vykonávané fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností; to lze vyložit tak, že pokud si vedete svůj osobní seznam kontaktů např. ve svém mobilním telefonu, můžete tak činit i nadále, bez ohledu na nová pravidla.

Ovšem pokud si např. ladič klavírů povede záznamy o svých zákaznících – a jak jinak by mohl pracovat), že? – pak se již stává ve smyslu GDPR správcem a bude muset postupovat v souladu se stanovenými pravidly.

Podstatné je, že ke zpracování osobních údajů musí mít správce nařízením stanovený důvod. Neuvedu celý seznam dle článku 6 GDPR, ale vybírám jen ty důvody, které považuji z hlediska živnostníka za relevantní:

Článek 6 se jmenuje: „Zákonnost zpracování“

„1. Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:

a) subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;

b) zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;

c) zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;

f) zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.“

Zde tedy pro ladiče nebo maséra bude použitelný důvod zpracování podle písmene b), protože s člověkem, od něhož si nechají sdělit a zaznamenají informace jako (jméno, adresa, telefonní číslo, stav klavíru, atp.) jistě uzavřou smlouvu, pravděpodobně smlouvu o dílo. Nebude zde rozhodující, zda jde o smlouvu ústní či písemnou, tudíž zde důvod pro zpracování osobních údajů určitě existuje. Proto jsem přesvědčen, že písemný souhlas subjektu údajů zde nebude zapotřebí.

Za podstatnou považuji dále citaci druhého odstavce článku 25 nařízení:

„Správce zavede vhodná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby se standardně zpracovávaly pouze osobní údaje, jež jsou pro každý konkrétní účel daného zpracování nezbytné. Tato povinnost se týká množství shromážděných osobních údajů, rozsahu jejich zpracování, doby jejich uložení a jejich dostupnosti. Tato opatření zejména zajistí, aby osobní údaje

nebyly standardně bez zásahu člověka zpřístupněny neomezenému počtu fyzických osob.“

Zde si dovolím apelovat na to, aby si každý, kdo v rámci své profese slovy nařízení zpracovává (rozumějme přinejmenším získává a přechovává) jakékoliv osobní údaje), promyslel, za jakým účelem, jaké množství a po jak dlouhou dobu jsou údaje přechovávány a dále jsou-li tyto údaje rozumně zabezpečeny. Za rozumné by určitě nebylo možné považovat, kdyby někdo databázi svých klientů rovnou zveřejnil na internetu (třeba aby se pochlubil, komu všemu ladí klavír), ale pokud údaje bude přechovávat v počítači, kde k nim bude přístup zabezpečen např. heslem, pak bude takováto ochrana myslím dostatečná. Více bude pochopitelně muset pro zabezpečení údajů učinit velký obchodní řetězec, než OSVČ.

Stejně tak se za zpracování údajů ve smyslu probíraného nařízení považuje i kupříkladu archivace faktur, ale ani k tomuto zpracování pochopitelně není třeba souhlas subjektu údajů, neboť tuto povinnost stanoví právní předpisy (např. daňový řád, zákon o DPH nebo zákon o účetnictví). Jde o to, aby účetní doklady obsahující osobní údaje nebyly ponechány k volnému nahlédnutí jiným klientům, ale byly přechovávány v uzamčeném prostoru (vedete-li je v listinné formě), nebo uloženy v počítači chráněny alespoň přístupovým heslem, pokud jsou zpracovávány digitálně.

Dalšími pravidly GDPR, s větším důrazem na práva subjektů údajů, se budeme zabývat i příště.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 03/2018

Milí čtenáři,
nabízíme vám k pročtení březnové informace z naší poradny. Článek je uvozen těmito nadpisy:

  • Daňové přiznání, kdo a dokdy
  • Pokus o výčet benefitů spojených s průkazem OZP - první část

To jsou témata, kterými se zabývá březnový článek ze Sociálně právní poradny SONS v Praze.

S pozdravem
Luboš Zajíc
 

Kdo a dokdy musí podat daňové přiznání?

Opět se ocitáme v období, kdy mnozí z nás řeší, zda a dokdy jsme povinni podat daňové přiznání k dani z příjmů. V minulých letech jsme se této dani a všem možným slevám, které si fyzická osoba může z důvodu zrakového postižení uplatnit, věnovali dosti podrobně a lze říci, že zde nedošlo k takřka žádným změnám. Proto se tentokrát omezíme na základní informaci, kdo je povinen a dokdy daňové přiznání finančnímu úřadu podat.

Povinností podat daňové přiznání se zabývá ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů (z. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

První pravidlo říká, že daňové přiznání je povinen podat ten, jehož příjmy přesáhly za rok částku 15 000 Kč. Do těchto příjmů se však některé nezapočítávají. A to příjmy od daně osvobozené, typicky tedy např. invalidní důchod, příspěvek na péči a mnohé další. Jejich taxativní výčet najdeme v ustanovení § 4 a § 4a. Dále se nezapočítávají příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (tedy příjmy z dohod o provedení práce, z nichž měsíční odměna nepřesáhne částku 10 000 Kč).

Dále daňové přiznání není povinen podat zaměstnanec, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, ale podmínkou je, že u každého z nich podepsal tzv. prohlášení k dani (známé svým růžovým formulářem) a jeho další příjmy, opět sem nepočítáme příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž se daň vybírá zvláštní srážkou daně, nepřesahují 6 000 Kč ročně. Za tyto daňové poplatníky provede tzv. roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně, resp. poslední ze zaměstnavatelů, u něhož měl poplatník prohlášení k dani podepsáno.

Daňové přiznání tedy (velmi zjednodušeně řečeno) musí určitě podat ten, kdo měl souběžně příjmy od několika zaměstnavatelů (nejednalo-li se o dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč), dále ten, kdo vykonával samostatnou výdělečnou činnost, ten, kdo nepodepsal prohlášení k dani, ačkoliv měl příjmy ze závislé činnosti (opět neplatí u uvedených DPP), jakož i ten, kdo měl příjmy uvedené v ustanoveních § 7 až 10 zákona o daních z příjmů za splnění podmínek v těchto ustanoveních uvedených.

Daňové přiznání, nevyužíváme-li služeb daňového poradce, je třeba podat do 1. dubna. Protože v letošním roce 1. duben připadne na neděli, postačí podat daňové přiznání v pondělí 2. dubna. Má-li subjekt povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem nebo jeho daňové přiznání zpracovává a podává poradce, má povinnost je podat do 30. června.

 

Výhody plynoucí z průkazu osoby se zdravotním postižením – 1. část

K pokusu o sepsání benefitů, které souvisejí s průkazem osoby se zdravotním postižením, tedy průkazem TP, ale zejména ZTP a ZTP/P, jsem byl inspirován podnětem dvou čtenářů, kteří mě shodně upozornili na článek na webové stránce Sociálních novin, jež se o takovýto seznam pokouší. Ano, odkazovaný seznam je určitě zajímavý, ostatně proč zde odkaz na něj neuvést, tedy:

http://socialninoviny.cz/rubriky/informace/pozor-velky-seznam-vyhod-drzitele-prukazu-ztp-p/

Ač odkazovaný seznam považuji za velice užitečný, přece se mi jeví za potřebné poněkud objasnit některé rozdíly mezi jednotlivými položkami uvedeného seznamu a také se pokusit o co nejúplnější a aktuální výčet benefitů.

Některé z benefitů jsou upraveny právními předpisy, tudíž je jejich poskytnutí jednoznačně vymahatelné – pozor i zde platí určité výjimky, protože i zákon obsahuje slevy, jejichž poskytnutí je tak říkajíc fakultativní, tedy závisí na rozhodnutí konkrétního subjektu (z našeho hlediska případného poskytovatele), zda a kterou slevu (a svým způsobem tak částečně i komu) slevu poskytne.

Dále pak existují slevy, které žádný právní předpis nenařizuje, jsou poskytovány jen z vlastní dobré vůle či např. z marketingových důvodů určitého subjektu – i těmi se pokusíme později zabývat.

Nejdříve se pusťme do soupisu ze zákonných ustanovení plynoucích benefitů.

Nejvíce pohromadě jich najdeme v zákonu, který samotný průkaz osoby se zdravotním postižením upravuje, tedy ve všem čtenářům naší rubriky dobře známém zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (z. č. 329/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Na co vše má držitel průkazu dle tohoto zákona nárok, upravuje ustanovení § 36. Ač jsou tyto výhody chronicky známy, přece jen si dovolím ustanovení citovat:

„(1) Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na

a) vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

b) přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

(2) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na

a) výhody uvedené v odstavci 1,

b) bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),

c) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

(3) Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na

a) výhody uvedené v odstavcích 1 a 2,

b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,

c) bezplatnou dopravu vodicího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

(4) Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce.

(5) Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy.“

Fakultativnost, tedy nenárokovost slev uvedených v odstavci 4 upravujícím slevy ze vstupného na vyjmenované akce vyjadřuje ono sousloví „může být poskytnuta“. A protože si v této souvislosti vzpomínám na emoce, které v určitých kruzích vyvolal spor o to, zda když pořadatel nějaké akce poskytne slevu jen některým skupinám držitelů průkazu ZTP či ZTP/P s ohledem na druh jejich zdravotního postižení, nejedná-li se o diskriminaci, vyslovím v této souvislosti znovu můj tehdejší i nynější právní názor. I kdybychom prokázali, že se tak organizátor akce diskriminace vůči určité skupině osob dopouští, nejjednodušším způsobem odstranění takového diskriminačního chování by bylo, aby onen organizátor neposkytoval slevy nikomu; a to naším cílem určitě není. Tudíž nezbývá, než se pokusit v takovýchto případech s organizátorem trpělivě vyjednávat.

A nyní se pojďme poohlédnout po odkazu odstavce 5, tedy po dalších právních předpisech.

Zákon o daních z příjmů

  • Nejdříve § 35ba odst. 1 písm. b) umožňuje slevu na manžela/manželku poplatníka, který nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč. Tato sleva činí běžně 24 840 Kč, ovšem je-li manžel nebo manželka držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se sleva na dvojnásobek.
  • Podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. e) pak sleva na dani pro držitele průkazu ZTP/P činí 16 140 Kč.
  • Daňové zvýhodnění na dítě/děti podle § 35c se zdvojnásobuje, je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P. Zde jen upozorňuji na limit čerpání tohoto zvýhodnění v podobě bonusu, ve výši 60 300 Kč. O bonusu mluvíme tehdy, přesáhne-li sleva na dani výši vypočtené daně, takže místo aby poplatník z příjmu daň platil, dostane určitou částku od státu. Touto formou lze uplatňovat právě jen daňové zvýhodnění na dítě.

Zákon o místních poplatcích

  • - Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob.
  • Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP/P) a jejich průvodci.
  • Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem) do vybraných míst a částí měst neplatí osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP/P a jejich průvodci.

Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích

„Od obou poplatků jsou osvobozeny osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti.“ V tomto předpise tedy není průkaz explicitně uveden, ale dle našich zkušeností lze právě zákonem uváděnou úplnou nebo praktickou slepotu obou očí průkazem ZTP/P opatřeným příslušným piktogramem bezproblémově doložit.

 

S dalšími položkami seznamu zákonných i právními předpisy nezakotvených benefitů plynoucích z průkazu osoby se zdravotním postižením budeme pokračovat v článku příští měsíc.

 

Luboš Zajíc

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 02/2018

Milí čtenáři,
v únorovém článku z pražské sociálně právní poradny SONS se zabýváme dvěma tématy:

  • změna přílohy vyhlášky upravující seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, na které je možné získat příspěvek
  • výjimka pro nevidomé podnikatele z povinnosti elektronicky evidovat tržby

S pozdravem
Luboš Zajíc
 

Změny prováděcí vyhlášky upravující seznam zvláštních pomůcek, na něž lze poskytnout příspěvek

29. listopadu loňského roku byla vydána Ministerstvem práce a sociálních věcí novela vyhlášky č. 388/2011 Sb., tedy vyhlášky, která ve své první příloze obsahuje Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek.

Změny nastaly i v části II. tedy v seznamu zvláštních pomůcek určených těžce zrakově postiženým osobám. Budiž řečeno, že změny proběhly po velmi intenzivních konzultacích mezi MPSV, a SONS, konkrétně oddělením Tyflokabinetu a Sociálně právní poradny. Podstatnou roli zde také sehrál Tyfloservis, resp. jeho pražské středisko. Úředníci MPSV obdrželi velmi podrobný připomínkový materiál, poté třikrát navštívili dům služeb v Krakovské, kde s námi byli ochotni o našich připomínkách diskutovat, ale zejména si prohlédli prakticky všechny pomůcky, které jsou ve vyhlášce zahrnuty. Od 1. ledna 2018 nabyly účinnosti změny, které si níže popíšeme, a na závěr této pasáže připojím krátké osobní zhodnocení.

Třídění zrakových postižení pro posouzení nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku

Seznam pomůcek je ve vyhlášce seskupen podle toho, kterým „stupňům“ zrakového postižení jsou jednotlivé druhy a typy pomůcek určeny. Příloha zákona 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením vymezuje „stupně“ zrakového postižení do čtyř kategorií, (a) až d)); považuji za užitečné tuto klasifikaci, jež platí právě a jen pro účely stanovení nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku, odcitovat:

„Za těžké zrakové postižení se považuje:

  • úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,
  • praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) - světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 - 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti,
  • těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02),
  • ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace.“

Pomůcky, na něž mohou získat příspěvek osoby se všemi uvedenými zrakovými postiženími¨

Právě v této kategorii došlo k poměrně radikálním změnám. Zůstaly zde tyto pomůcky:

  • kalkulátor s hlasovým výstupem,
  • digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem,
  • speciální programové vybavení pro zrakově postižené.

Nově sem však byly přesunuty i tyto pomůcky:

  • elektronická orientační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o akustické orientační majáky, vysílačky pro ovládání akustických orientačních majáků, pomůcky na zachytávání vysokých překážek,
  • multifunkční elektronická komunikační pomůcka pro zrakově postižené a hluchoslepé; jedná se o stolní nebo mobilní telefony se zvětšenou a kontrastní klávesnicí, ozvučené mobilní telefony nebo tablety se speciálními funkcemi či příslušenstvím pro zrakově postižené,
  • měřící přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem.

Pomůcky, na něž mohou získat příspěvek prakticky a úplně nevidomí

  • vodicí pes,
  • psací stroj pro nevidomé,
  • popisovací kleště pro nevidomé,
  • indikátor barev pro nevidomé,
  • braillský displej pro nevidomé,
  • tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé,
  • hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé,
  • digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem.

Zde tedy došlo jednak ke  - spíše kosmetické - úpravě některých názvů pomůcek, „slepecký psací stroj“ byl nahrazen „psacím strojem pro nevidomé“ a „dymokleště“ „popisovacími kleštěmi pro nevidomé“, ale zejména došlo k přesunu „digitálního čtecího přístroje pro nevidomé s hlasovým výstupem“, na který měly dříve nárok (poněkud nelogicky) všechny stupně zrakových postižení.

 

Pomůcky, na něž nemohou získat příspěvek úplně nevidomí

Osobám se zrakovým postižením uvedeným v písmenech b) až d), může být poskytnut příspěvek na tyto dva druhy lup:

  • kamerová zvětšovací lupa,
  • digitální zvětšovací lupa.

Diktafon

Tato pomůcka zůstala i nadále jako jediný zástupce pomůcek, na kterou mohou získat příspěvek osoby se zrakovým postižením pod písmeny a) až c).

Zhodnocení

Domnívám se, že za úspěch lze považovat to, že se podařilo tři pomůcky – elektronickou orientační pomůcku, nově pojmenovanou multifunkční elektronickou komunikační pomůcku a měřící přístroje pro domácnost zpřístupnit i osobám s nižším stupněm zrakového postižení, nicméně takovým, které tyto pomůcky ke svému životu opravdu potřebují. Dále se nám podařilo zabránit v původní verzi navrženému zúžení možnosti získat příspěvek na digitální lupu pouze pro zraková postižení c) až d), všichni dobře víme, že i pro mnohé prakticky nevidomé je právě takováto pomůcka často tou pravou.

Za potenciální problém lze označit, že se v důvodové zprávě MPSV objevilo tvrzení, že příspěvek na měřící přístroje pro domácnost není možné poskytnout na osobní váhu s hlasovým výstupem. Ač jsme tuto pasáž důvodové zprávy napadli, MPSV na svém stanovisku setrvalo; až čas tedy ukáže, zda a jaký dopad bude tento názor ministerstva mít na aplikační praxi.

Zdaleka ne všechny připomínky SONS byly přijaty, rozhodně nedošlo k vyřešení dvou nejpalčivějších problémů současného systému příspěvku na zvláštní pomůcku, za které považujeme časté frapantní překračování lhůt pro vyřízení žádosti a neodůvodněné snižování ceny, z níž se příspěvek vypočítává. Taktéž nevyslyšena zůstala naše připomínka, že stále nedošlo ke kompenzaci držitelům vodicích psů odňaté dávky sloužící k úhradě nákladů na veterinární péči a krmivo. Nicméně odpověď MPSV, že tyto záležitosti nelze řešit novelizací vyhlášky, které se jednání týkalo, že by muselo dojít k novelizaci zákona, byla obtížně zpochybnitelná.

Doufejme, že přijaté změny spíše pomohou, aby osoby se zrakovým postižením mohly získat příspěvek na pomůcky, které opravdu potřebují a využívají; přiznejme si, že některé výše kritizované jevy byly přinejmenším spoluzaviněny neprozíravým a sobeckým postupem žadatelů z našich řad, kteří občas podlehli vábení některých dodavatelských firem, kterým více než o prospěch jejich zákazníků šlo o prospěch vlastní.

 

Výjimka pro nevidomé podnikatele z povinnosti elektronické evidence tržeb

Plánoval jsem, jak v následujících řádcích podrobně popíši nařízení vlády, které bylo po iniciativách a jednáních SONS a NRZP s příslušným Ministerstvem financí a dalšími orgány a činiteli na sklonku minulého roku přijato, nicméně pověstnou čáru přes rozpočet učinil Ústavní soud České republiky. Ten ve svém nálezu se spisovou značkou Pl. ÚS 26/16, dostupném zde:

https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-nabeh-treti-a-ctvrte-etapy-elektronicke-evidence-trzeb-ale-sam/

zrušil nejen předmětné nařízení vlády, ale dokonce i zmocnění pro vládu, aby takové nařízení vydala. Nevidomí podnikatelé však zatím nemusejí zoufat, a to proto, že Ústavní soud zároveň zrušil náběh třetí a čtvrté vlny EET. Nyní tedy musíme vyčkat, jak si vláda a zákonodárci s nynějším stavem poradí.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS

Luboš Zajíc

 

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS v Praze 01/2018

 

Vážené čtenářky a čtenáři,
i v letošním roce budeme pokračovat v rozesílání článků z naší Sociálně právní poradny SONS v Praze touto konferencí, a to s měsíční periodicitou, jak se stalo za posledních šest let zvykem.
Přikládané články vychází v časopise Zora a najdete je též na webových stránkách naší poradny, na adrese: https://www.sons.cz/pravni

Lednový článek se zabývá těmito tématy:

  • Jsou nevidomí povinni nosit bílou hůl?
  • dávky systému státní sociální podpory, konkrétně rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné
  • informace k volbě prezidenta republiky.

Vše nejlepší v novém roce za tým Sociálně právní poradny SONS v Praze přeje
Luboš Zajíc
 

Mají nevidomí nosit bílou hůl?

V následujících řádcích se pochopitelně nehodlám věnovat vysvětlování, jak zásadní a nezbytnou pomůckou je bílá hůl k efektivnímu samostatnému pohybu a orientaci nevidomých – ostatně o tom snad není pochyb, ale hlavně na TOTO TÉMA JSOU daleko povolanější odborníci - chci se však zaměřit na právními předpisy zakotvenou povinnost být při pohybu v exteriéru označen bílou holí.

Předpisem, který dává jednoznačný pokyn, je zákon o silničním provozu (z. č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který v ustanovení § 67, jež je nadepsáno „Speciální označení vozidel a osob“, obsahuje odstavec 10 tohoto znění:

„Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.“

Říká-li právní předpis, že někdo něco dělá, pak to znamená, že to dělat má, resp. dělat musí, nechce-li ustanovení právního předpisu porušovat. Na důsledky, které s sebou může porušení této právní povinnosti nést, se zaměříme za chvilku, teď ještě doplňme znění zákona ustanovením prováděcího předpisu, které stanoví, jak má ona bílá, resp. červenobílá hůl vypadat. Konkrétně jde o vyhlášku Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., která v § 21 odst. 2 upřesňuje:

„Speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm. Bílá hůl i hůl s bílými a červenými pruhy musí být opatřena nejméně jedním reflexním bílým pruhem šířky 50 mm a nejméně souvislá třetina její délky musí mít průměr nejméně 12 mm.“

Od právním předpisem stanovených vlastností bílé a červenobílé hole se vraťme k tomu, jaké riziko hrozí nevidomému, který právní povinnost danou zákonem o silničním provozu poruší.

Občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb., v ustanovení § 2910 říká toto:

„Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

Co se rozumí absolutními právy? Lze přinejmenším uvést tato: právo na život, tělesnou integritu, zdraví, svobodu nebo vlastnictví.

Představme si tedy nevidomého, který půjde po jemu velmi dobře známé trase bez bílé hole, a cestou se srazí s chodcem, který si kvůli pádu na chodník poraní nohu. Tomuto chodci by se jistě podařilo vymoci náhradu veškeré utrpěné škody na nevidomém, který tím, že nebyl označen bílou holí, porušil právní povinnost, čímž došlo k porušení chodcova absolutního práva na zdraví.

Dokonce jsem se setkal s případem, kdy nevidomý chodec přecházel samostatně silnici, aniž by měl bílou hůl. A právě v této situaci byl sražen řidičem motorového vozidla; pokud by nevidomý bílou hůl s sebou měl, nejen že by se možná podařilo této nehodě předejít, ale také by s velkou pravděpodobností řidič plně odpovídal za způsobenou škodu, zatímco takto se snažil odpovědnosti zbavit, resp. Ji alespoň snížit poukazem na porušení právní povinnosti nevidomým.

Dávky státní sociální podpory - pokračování

Rodičovský příspěvek

Jak již bylo uvedeno v minulém článku, od 1. ledna 2018 dochází u této dávky k několika změnám. Neměnný zůstává limit, který může rodič na jedno dítě vyčerpat, jde o částku 220 000 Kč. Novinkou je však možnost čerpání částky 330 000 Kč, pokud se narodí dvoj či vícerčata.

I nadále platí, že pro stanovení výše a nároku na rodičovský příspěvek je rozhodující denní vyměřovací základ podle zákona o nemocenském pojištění. Velmi zjednodušeně lze říci, že jde o hrubý průměrný příjem za jeden den, který však ještě podléhá redukci dle stanovených redukčních hranic.

70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu je rozhodující i pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, tedy dávky, která může výplatě rodičovského příspěvku předcházet. Rodič, jehož 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu nepřesáhl částku 7 600 Kč, může volit měsíční výši rodičovského příspěvku právě až do částky 7 600 Kč, což dříve nebylo možné. Rodiče, jejichž 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu částku 7 600 Kč přesahuje, (tedy ti s vyššími příjmy) si pak mohou zvolit měsíční výši rodičovského příspěvku až do výše uvedených 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu. Důležité je říci, že pro výpočet nároku na rodičovský příspěvek lze vzít v úvahu denní vyměřovací základ kteréhokoliv z rodičů, tedy i toho, který o dítě nepečuje, tudíž je velmi pravděpodobný předpoklad, že u něj bude tato částka vyšší. Dále platí, že u rodičů vícerčat je rozhodující 1,5násobek uvedených limitů. Změnit si měsíční výši rodičovského příspěvku je možné vždy jednou za tři měsíce, a to na základě písemné žádosti.

Nárok na rodičovský příspěvek má i nadále rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, denně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. To mj. znamená, že pokud rodič nestihne vyčerpat celý limit na jedno dítě do doby, kdy se mu narodí dítě druhé, o nevyčerpanou částku „přichází“, příspěvek se mu začne vyplácet na další (nejmladší) dítě. I nadále lze dávku rozvrhnout maximálně do čtyř let věku dítěte.

Podmínka každodenní osobní a řádné péče je splněna i tehdy, pokud rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, omezena je pouze návštěva jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení, a to pouze u dětí do dvou let věku.

Porodné a pohřebné

U těchto dávek k žádným změnám nedochází, proto jen připomeneme, že na porodné má nárok žena, která porodila své první nebo druhé dítě a rozhodné příjmy nepřekračují 2,70násobek jejího životního minima, resp. životního minima rodiny. Nárok na porodné má i žena, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě mladší jednoho roku věku. V případě úmrtí ženy by nárok přešel na otce dítěte.

Částka na první dítě činí 13 000 Kč, na druhé dítě 10 000 Kč.

Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, výše pohřebného činí 5 000 Kč.

Volba prezidenta republiky

SONS obdržela oficiální informační leták od JUDr. Václava Henycha, ředitele odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, který má za cíl informovat osoby se zdravotním postižením o možnostech a způsobu hlasování v nadcházejících prezidentských volbách; Tento leták byl inspirací pro následující informace.

První kolo volby prezidenta republiky proběhne v pátek 12. ledna od 14.00 hod. do 22:00 hod a v sobotu 13. ledna od 8:00 do 14:00 hod. Případné druhé kolo nás pak čeká v pátek a sobotu 26. a 27. ledna ve stejných časech.

Voličem je občan ČR, který alespoň v druhý den voleb dosáhl věku 18 let, pokud se tak stane až v druhém kole, může takový volič volit až v tomto kole.

Každý volič je povinen po příchodu do volební místnosti prokázat svoji totožnost. Voliči, kteří z nějakého důvodu nemohou volit v místě svého trvalého pobytu, mohou předem zažádat o voličský průkaz. To lze učinit osobně u obecního úřadu dle místa trvalého pobytu voliče, také však písemně. Písemná žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem. Osobně lze o voličský průkaz žádat do 10. ledna do 16:00 hod., písemná žádost musí být doručena do 5. ledna.

Ve volební místnosti

Po prokázání totožnosti, případně po odevzdání voličského průkazu obdrží volič úřední obálku, do níž v prostoru k tomu určeném vloží hlasovací lístek. Hlasovací lístky volič obdrží buď do své poštovní schránky v místě trvalého pobytu, nebo je dostane přímo ve volební místnosti. Odebrání se do prostoru pro vložení hlasovacího lístku do úřední obálky je povinné!

Po opuštění prostoru určeného pro vložení hlasovacího lístku do úřední obálky vloží

volič tuto úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební

schránky.

Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. S voličem, který nemůže sám vybrat hlasovací lístek pro zdravotní postižení nebo z jiných důvodů, nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro vložení hlasovacího lístku do úřední obálky přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a voličem vybraný hlasovací lístek za něho vložit do úřední obálky a popřípadě i úřední obálku vložit do volební schránky. Hlasovací lístek se nijak neupravuje. Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, lístky přetržené, a ty, které nejsou vloženy do úřední obálky.

Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku anebo provedení různých oprav na hlasovacím

lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. O neplatný způsob

hlasování jde, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků.

Hlasování do přenosné volební schránky

Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních nebo rodinných, důvodů obecní úřad a ve dnech volby okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.

Druhé kolo volby proběhne tehdy, pokud žádný z kandidátů v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu z platných hlasů odevzdaných v prvním kole.

Hlasovací lístky kandidátů druhého kola obdrží voliči až přímo ve volební místnosti.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze přeje Šťastnou volbu

Luboš Zajíc

 

Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 12/2017

Milí čtenáři,
Poslední článek rubriky ze Sociálně právní poradny SONS v Praze v roce 2017 věnujeme přehledu novinek, které přinese legislativa povětšinou účinná od ledna roku 2018. Nestihneme probrat úplně vše, ale popíšeme následující:

  • změna výše minimální a zaručené mzdy,
  • valorizace důchodů,
  • změna přídavku na dítě
  • a na závěr doprobereme minulý měsíc započatý přehled změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Pěkné prožití adventu i dní, k nimž směřuje, přeje za Sociálně právní poradnu SONS v Praze
Luboš zajíc
 

Zvýšení minimální a zaručené mzdy

Od 1. ledna 2018 Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 73,20 Kč za hodinu nebo 12 200 Kč za měsíc.

Ke zvýšení došlo i u tzv. zaručené mzdy, tedy výše mzdy stanovené pro jednotlivé skupiny prací. Zájemce o detailní údaje o zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny odkazujeme na nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 286/2017 Sb.

 

Zvýšení důchodů

Od 1. ledna 2018 dojde k valorizaci všech důchodů vyplácených z důchodového pojištění, tedy důchodů starobních, invalidních, vdovských/vdoveckých i sirotčích. Základní výměra stoupne z 2 550 Kč na 2 700 Kč, procentní výměra se zvýší o 3,5 %.

To v praxi znamená, že důchod, který v r. 2017 činil 10 000 Kč, bude od 1. ledna 2018 náležet v částce 10 410 Kč.

 

Změny v dávkách státní sociální podpory

Zatímco jeden z důležitých parametrů pro výpočet dávek nejen z tohoto systému, kterým je existenční minimum a životní minimum jednotlivce a společně posuzovaných osob, zůstává pro rok 2018 stejný, mění se podmínky nároku i výše dvou dávek, a to přídavku na dítě a rodičovského příspěvku.

Rodičovský příspěvek si necháme až na lednový článek rubriky, změny u přídavku na dítě si popíšeme nyní.

Přídavek na dítě

Od ledna 2018 dochází ke změně podmínky, za níž vznikne na přídavek na dítě nárok. Koeficient, jímž se násobí životní minimum rodiny pro porovnání s rozhodným příjmem, se vrací z nynějších 2,40 na 2,70.

Pro lepší představu, jaký je konkrétní dopad změny této podmínky uvádím příklad čtyřčlenné rodiny, kde žijí dva dospělí a jedno pětileté a jedno desetileté dítě.

Životní minimum této rodiny činí částku 9 850 Kč.

Této rodině by dle současných podmínek nárok na přídavek na děti nevznikl, pokud by jejich rozhodné příjmy přesáhly částku 23 640 Kč.

Podle nové úpravy nárok na přídavek na obě děti této rodině vznikne, nepřekročí-li její příjmy částku 26 595 Kč.

Základní výše přídavku na děti zůstává stejná, tedy:

  • do 6 let 500 Kč,
  • od 6 do 15 let 610 Kč,
  • od 15 do 26 let 700 Kč.

Tato částka se však u každého dítěte navyšuje o 300 Kč měsíčně v případě, když jedna ze společně posuzovaných osob splní v každém posuzovaném kalendářním měsíci alespoň jednu z následujících podmínek:

  • Získá příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši 3 410 Kč,
  • má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti,
  • náleží jí dávky z nemocenského pojištění nebo důchodového pojištění,
  • má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
  • je jí vyplácen příspěvek na péči pro osobu do 18 let věku nebo
  • pobírá rodičovský příspěvek, který navázal na peněžitý příspěvek v mateřství.

Mění se také rozhodné období, za které se budou příjmy pro nárok na přídavek na dítě posuzovat, nově půjde o kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na přídavek prokazuje.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce

Nejpodstatnější změna, která u tohoto příspěvku ze zákona o zaměstnanosti nastává, se týká jeho maximální výše. Maximum příspěvku pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce se od 1. ledna 2018 zvyšuje z nynějších 9 500 Kč na 12 000 Kč, ovšem maximum příspěvku na zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním zůstává beze změny a činí 5 000 Kč. Připomeňme, že zdravotně znevýhodněnými osobami jsou zaměstnanci, kteří nemají nárok na invalidní důchod, přesto jejich schopnost pracovat je podstatně omezena z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; tento jejich status posuzuje místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

Příspěvek i nadále pokrývá 75 % skutečně vynaložených nákladů na mzdy nebo platy. Podle nové úpravy náleží zaměstnavatelům k příspěvku paušální částka ve výši 1 000 Kč na náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, dále však může zaměstnavatel požádat o zvýšení příspěvku až do výše rozdílu mezi poskytnutým příspěvkem a částkou 12 000 Kč, a to na další náklady vynaložené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Pokud vám tyto formulace znějí krkolomně, prozradím vám, že mi pochopení této konstrukce dalo také pořádně zabrat. Ale chápu-li tuto novotu správně, pak:

zaměstnavatel na chráněném trhu práce má právo pokrýt příspěvkem 75 % mzdových nákladů na zaměstnance, maximálně do výše 12 000 Kč. K tomuto příspěvku zaměstnavateli náleží paušál ve výši 1 000 Kč, tedy zaměstnavatel může čerpat celkovou částku ve výši 13 000 Kč.

Pokud by však 75 % hrubé mzdy zaměstnance nedosahovalo částku 12 000 Kč, (pak může zaměstnavatel požádat o vyplacení rozdílu mezi 75 % mzdových nákladů a částkou 12 000 Kč.

Tyto náklady, o něž lze popisovaný příspěvek   zvýšit, jsou stanoveny nově přímo zákonem, nikoliv jako dosud prováděcí vyhláškou. Patří k nim např.:

  • zvýšené správní náklady ve výši 4 % průměrné měsíční mzdy,
  • náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů,
  • náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
  • náklady na přizpůsobení provozovny;

náklady jsou v zákoně ještě podrobněji specifikovány.

I nadále zůstává v platnosti omezení, že zvýšení o paušální částku a zvýšení příspěvku o další náklady je možné jedině tehdy, pracuje-li zaměstnanec na pracovišti zaměstnavatele a nejde-li o agenturního zaměstnance.

 

Povinný podíl

Před upozorněním na změny v této oblasti krátce zrekapitulujme, co povinný podíl je a jak je možné tuto povinnost plnit.

Každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, je povinen zaměstnávat zaměstnance se zdravotním postižením, a to ve výši povinného podílu, který činí 4 %.

Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit třemi způsoby nebo jejich kombinací:

  • zaměstnáváním v pracovním poměru,
  • odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo od osob samostatně výdělečně činných, které jsou osobami se zdravotním postižením a nemají vlastní zaměstnance nebo
  • odvodem do státního rozpočtu.

U způsobů uvedených pod písmeny a) a c) se nic nemění.

Při plnění povinného podílu podle písmene b) (tzv. náhradní plnění) dochází ke dvěma změnám.

Limit ceny výrobků, služeb či zakázek pro osobu samostatně výdělečně činnou a pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce, který mohou za rok poskytnout za jednoho přepočteného zaměstnance, se snížil z 36násobku na 28násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro vyjasnění uveďme, že OSVČ se zdravotním postižením, od níž je možné odebírat služby nebo výrobky nebo jí poskytovat zakázky nesmí mít žádného zaměstnance, nicméně pro účely výpočtu tohoto limitu se s ní počítá, jako by šlo o jednoho zaměstnance.

Druhou novinkou je zavedení registru evidence tzv. náhradního plnění, tedy plnění povinného podílu dle písmene b). Tuto evidenci vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Další podmínkou pro poskytnutí náhradního plnění je, že do třiceti kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění jeho dodavatel vloží o tomto plnění údaje do zmíněné evidence. Požadovány jsou tyto údaje:

  • identifikační údaje dodavatele a odběratele,
  • cena výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek (bez DPH),
  • datum dodání,
  • číslo dokladu, jímž byla dodávka vyúčtována,
  • datum zaplacení a
  • čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Na závěr této informace dodejme, že údaje do evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb či realizátor zakázky.

 

Milí čtenáři, protože je tento článek v letošním kalendářním roce posledním, dovolte mi, abych Vám popřál pěkné prožití Vánoc a do roku 2018 mnoho dobrého a schopnost to špatné překonávat!

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc